Kdo jsem já…

Jsem Nikoš 😁 takto mi semtam mamka od dětství říká a říkají mi tak většinou staří známí. Líbí se mi to. Jsem to prostě já…

Na tohle téma, kdo jsem, jsme natočily i úvodní video s Terkou na youtube podcast – TN táhni do lesa, kde i vysvětlujeme, proč zrovna tento název 😁byla to náhodná myšlenka, která se nám hned zalíbila a vlastně v tom názvu vidíme všechno důležité. Na video se můžete podívat tady►.

Ve videu jsem říkala to, co mě zrovna v tu chvíli napadlo, ale takto když píšu, mám větší prostor nad otázkou více přemýšlet.

Asi bych se označila takto  – jsem svobodomyslná osoba, která touží po realizaci v něčem, co ji baví. Jsem často náladová, báví mě hodně věcí, miluji seberozvoj a zkoumání, jak na mě mají různé myšlenky, seberozvojové tipy atd. vliv.

Myslím, že se sebou umím pracovat o hodně lépe, než dřív. Umím si v některých chvílích zlepšit náladu, změnit myšlenky, zklidnit se, napojit by se dalo říct…ale v některých mi to zatím moc nejde.

Také jsem v některých věcech hodně systematická a myslím si, že je důležitý nějaký řád. Například píšu si věci co budu dělat, týdenní plány pracovní, měsíční, roční. Dále miluju systém v domácnosti, vše má své místo a tak se mě i ostatním členům domova lépe uklízí. (Pokud máte s tímto problém, doporučuji stránku Tady je uklizeno.)

Je prča, že si hodně lidí myslí, že úklidem strávím hodně času, ale je to právě naopak, dělám pravidelné malé úkony.

Zjistila jsem na sobě úplně náhodou, jak funguje návyk. O tom tady v dalším článku. Díky tomuto uvědomění vím, jak se pomalu, ale pravidelně naučit i další věci. Například cvičím (jen tak light), snažím se vědomě relaxovat atd.

Myslím, že jsem člověk, který myslí v souvislostech, umím si přiřadit různé informace k sobě, ať se to týká zdraví, nebo psychologický dopad na člověka. Nejsem ale dokonalá, samozřejmě, člověk se celý život učí, a mě to baví, baví mě ten posun, nijak na sebe netlačím, tak, jak jsem teď se mám ráda a zároveň se těším, kam se posunu zítra.

Často si různé situace a případy zkoumám z různých stran pochopení, když mě něco vadí, ptám se sama sebe proč, ale zároveň si snažím držet nějaké mé hranice..snažím. 😁

„Naslouchejme méně svým strachům a více svým snům.“

Věty z knihy: Chlapec, krtek, liška a kůň. Charlie Mackesy

Ráda se označuji za umělce. 

Jsem snílek, s hlavou v oblacích. Vím, že se mé sny postupně vyplní. Dělám malé krůčky, které k těmto snům míří. Miluji hudbu, hraju na klavír, ukulele, zpívám, miluji tanec. 

Svou uměleckou část dávám ale i do projektu Melodie přírody, protože tvořím zábavné videa, komiksy, baví mě grafická stránka různých plakátů a e-knih.

No, když se kouknu na Nikoš zpět, je to mega krok z člověka, který si sebe nevážil…i když na první pohled by si člověk mohl myslet, že jsem si sama sebe vážila.

Na člověka, který se má rád, nemusí ostatním lézt do prdele, ale zároveň cítím nějaké spojení se všemi, pochopení a úctu. Nevím, jestli úplně ke všem, to bych si zase nasr… do koryta, jak se říká 😁 Taky se vám stává, že když něco pronesete, jakoby vás život zkoušel?: „Joooo faaakt? Tak ty si myslíš, že to tak máš jo? Ukaž!“ 🙈😂😂😂

„Jsme dokonalí takoví, jací právě teď jsme.“

Věty z knihy: Chlapec, krtek, liška a kůň. Charlie Mackesy

 

Jak už to tak bývá, nejvíce mě změnily děti, těhotenství, mateřství. Slyšela jsem názor, že jak jsou děti napojené přímo na dobro, světlo, Boha (jak jen chcete), tak okolo nich je lepší „energie“ a lidé se mění….proto se hodně žen mění s mateřstvím. Co je na tom pravdy, nevím, ale určitě uznáte, že děti jsou naprosto čisté duše, dokud je my dospělí, společnost nějak nepotento.

A jak už asi víte z mého příběhu, až s první dcerou jsem se obrátila směrem k přírodě a začala bylinkařit. Začly mi docházet souvislosti nemocí, zdraví, jídla, životního stylu atd. A šla jsem krůček po krůčku. Díky svému příběhu věřím, že člověk dokáže všechno, když ho něco baví, zaujme a má vlastní motivaci – motor. (Jestli chcete začít bylinkařit a nebo chcete mít všechny důležité informace pohromadě, stáhněte si mou e-knihu zdarma tady.)

Nejdříve jsem zjišťovala, jak skvěle příroda pomáhá u nás doma (dcera jen jednou jako mimi atb a asi zbytečně a syn-6 letý nikdy) a potom mě vždycky, až dalo by se říct, překvapily výsledky v okolí…a když jsem třeba něčemu až tak nevěřila, hned mi přišla kladná zpětná vazba…když jsem na své cestě bylinkaření zapochybovala a pochybuju, hned mi vy – mí sledující napíšete nějaký krásný e-mail a mě to nakopne tvořit dál. A za to Vám moc děkuji 💕🙏

 

Jaký mám ale život, životní styl?

Kdybych si sebe ve 32 letech měla představit třeba před 15 lety, tak bych byla asi někdo úplně jiný. Možná bych se sama se sebou na první dobrou ani nebavila 😂.

Seberozvoj je k nezastavení. S přirozeným léčením šlo ruku v ruce i obouváníbarefoot nebo na boso, mytí vlasů no poo shampoo, což znamená bez šampónu, pozornost na vše „udržitelnější“ a tak nějak šetřící planetu, duchovno, trošku odříznutí od systému, nebo spíš chtít jiný život, než jen práce, děcka vidět při úkolech, povinnosti a párkrát za rok se těšit na dovolenou.

Ale mít práci, která mě baví, mít svůj čas ve svých rukou…i když, ruku na srdce, toho času taky moc není, protože je těžké naučit se ve volných chvílích vypnout hlavu z práce, ale člověk hledá inspiraci úplně ve všem a všude. Podníkání pro mě = velká práce na sobě.

A s tímto jiným smýšlením šlo také ruku v ruce nesouhlas se vzdělávacím systémem, tak jak jej tady většinou máme. Takže i když bych tohle u sebe dříve vůbec nečekala, mám doma domškoláky. Napůl.

Vznikla tady u nás totiž skvělá lesní školka a taky svobodná škola, která je státní, ale funguje úplně jinak. Doslova tu školu miluju. Takže s domškoláctvím – většinou sebeřízené vzdělání, kombinujeme 2 dny na těchto místech 💕. Jakmile začneme cestovat (o rozhodnutí článek tady), tak budou děti úplní domškoláci.

Kdo se bojí vzdělávat děti sám a tak nějak už tuší, že klasická škola – je něco špatně, fakt doporučuji tyto alternativní školy. Každá je samozřejmě jiná, já znám jen pár škol a jsem moc vděčná, že jsem narazila zrovna na tu naši.

Když v dospělosti zjistíte, že ty traumata ze školy Vaše děti mít nemusí a přitom se mohou vzdělávat kvalitně, navíc mají více prostoru projevit a poznat sebe, tzn. budou dříve vědět v čem jsou dobří a to využít ve svém povolání, nechcete jinak. Mám pocit, že v klasickém vzdělávacím systému spíše kvality a vyjímečnosti dětí zadupávají, ale vše je o lidech. Bohužel jeden správně jdoucí člověk nespasí celou školu, prostě na to naše společnost asi není ve velkém připravená, nebo si to podvědomě nechce přiznat.

„Neměř svou hodnotu podle toho, jak se k tobě chovají druzí.“

Věty z knihy: Chlapec, krtek, liška a kůň. Charlie Mackesy

 

Abych nezakotvila u školství, přijde mi, že když se člověk mění, poznává i nové lidi a posouvá se tak celkově. Pokud tomu dáme prostor.

Můžeme si to připodobnit k motýlovi třeba. Něco umře, aby něco nového mohlo vzniknout. Všechny pády předchází růstu. A nikdy se nepohneme, kam bychom chtěli, když budeme život prožívat denně úplně stejně bez hnutí z místa.

Tím, nemyslím, že hned musí všichni prodávat dům, jít cestovat, opustit starou práci. Každého cesta je individuální. Na začátek stačí – zastavit se a zeptat se sebe: Co teď chci? Co chci dělat v tuto chvíli, abych se cítíla dobře? Nebo Co potřebuji změnit, aby mi bylo dobře? Jaké přání jsem v dětsví měla? Co mi v dětství nejvíce šlo a bavilo mě to?

I když si nedokážeme představit, že by nás to mohlo živit, jde to. Nemysleme na to jak, ale že to bude…a pojďme dělat nějak malé krůčky.

Nemusíme dělat doslova to, co jsme dělali v dětství, ale zkusím dát můj příklad. Mě bavilo tvořit, miluju hudbu, malováni, psaní, tvořila jsem časopisy a příběhy a zpívala si….a tak jsem do bylinkaření začala tvořit videa, kde bylinky mluví, komiksy a to je určitě teprve začátek.

A ještě bych chtěla nakonec napsat větu, která mi v životě hodně pomáhá: Nedělejte si nic z keců od těch, ke kterým byste si nešli za radu, kteří žijí tak, jak vy nechcete. 😊

Mějte se krásně

Nikoš

Nikola Navrátilová

Je žena, která ví, že nejlepší cesta k sobě vede přes přírodu a vnímání „obyčejného“. Je to manželka, matka dvou dětí a empatická, citlivá osoba, jejíž vášní jsou bylinky, hudba a tvoření.

Je autorkou projektu #bylinkypromlouvají, kde prostřednictvím zábavných komiksů a videí bylinky mluví.

E-kniha ke stažení zdarma zde. Rozcestník zde.

Více o Nikoš si můžete přečíst v záložce Můj příběh.